Tajemných míst je zde více – vyberte si lokalitu, která vás zajímá, pro její podrobnější popis:

Sušice – šumavské město, na které nelze zapomenout
Sušice, která se v nadmořské výšce 465 metrů rozprostírá po obou březích Otavy, je právem považována za bránu do malebné šumavské krajiny.

Již Keltové znali tuto oblast
Místo, kde dnes leží toto překrásné městečko, bylo osídleno již v pravěku, k čemuž bezesporu přispěla i životodárná řeka Otava. Není tedy divu, že sem přišli i Keltové a pojmenovali tuto oblast Setuakaton.

Město zázraků
Traduje se také několik pověstí, které dodávají tomuto městu určitou tajemnost a posvátnost.

Připomeňme například tu o pohanské kněžce Vodolence, která sídlila nad Sušicí a po jejíž smrti vytryskl ze země léčivý pramen, nebo tu o andělu, který ochránil malého chlapce před jedovatým hadem.

„Kapucíni přišli do města v roce 1644 a nový klášter byl vysvěcen roku 1655. Záhy se stal poutním místem celého Pošumaví, neboť dostal již v roce 1649 od Jindřicha Hýzerleho z Chodů obraz Bolestné P. Marie, považovaný za zázračný,“ uvádí Jana Bartošová v knize Sušice.

Romantická zákoutí
I v dnešní uspěchané době poskytuje Sušice řadu překrásných zákoutí, vhodných pro procházku, odpočinek, relaxaci či milenecké schůzky. Jedním z takových míst jsou Fuferna, kde řeka Otava zpomalí svoji rychlost a líně se povaluje před jezem. O několik desítek metrů dále se pak posilní přítokem říčky Roušarky, kde se vždy proháněli pstruzi, a pamětníci vzpomínají, jak v ní lovili i raky.

Na Sušici nelze zapomenout
Sušice je místem, kde každý najde to, co hledá – odpočinek, dobrodružství, sport, zábavu, úzké uličky zaklíněné mezi středověké domy, kavárny, čajovnu s milou obsluhou nebo prostě jenom lavičku u řeky.

Snad právě proto se lidé neustále vracejí do tohoto nádherného a kouzelného místa, které je pod ochranou bájné hory Svatobor a Anděla Strážce.

Tento článek autora vyšel také na serveru novinky.cz : http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/klatovy/124-5469-susice-sumavske-mesto-na-ktere-nelze-zapomenout.html

Sušice má celou řadu pověstí, záhad a tajemství, která dodávají tomuto překrásnému šumavskému městečku patřičnou atmosféru.

Rytíř střelec
Rytíř z Rumerskirchenu v roce 1672 pobýval na tvrzi v nedalekých Volšovech. O tom, co se odehrálo v osudný den před jeho odjezdem do Sušice, se tradují dvě verze. Podle první se rytíř opil a vystřelil z pistole směrem k místní kapličce. Kulka prošla oknem a prostřelila obraz sv. Anny. Druhá verze uvádí, že se rytíř chystal za svojí milovanou dámou, ale zaspal. Když se probudil, rychle osedlal koně a vyrazil.

Neštěstí
Když přijel před Šifnerovský dům v Sušici, kůň spadl, což se rytířovi stalo osudným. Místo, kde se rytíř zabil, bylo označeno kamenem.
„Kamene se každý stranil a varoval se přes něj přejít, aby jej nepotkalo neštěstí. Prý alespoň újma nebo bolesti hlavy se do druhého dne dostavila,“ uvádí se desce, umístěné u kamene.

Rytíř strašidlo
Jelikož nebylo patrno, jakého byl rytíř vyznání, byl pohřben před hřbitovní vrata.
„Rytíře rozčilovalo, že jej tak neuctivě pohřbili…. Začal se sušickým mstít. Když on nenalezl klid v hrobě přes den, usmyslil si, že zdejší obyvatelstvo neusne v noci,“ uvádí se na stránkách www.susice-sumava.cz. O půlnoci opouštěl svůj hrob a budil lidi hlasitým pokřikem „Hoří“.

Statečný zvoník
Všemu udělal přítrž statečný zvoník. Jednou v noci vyčkal, až duch rytíře opustil hrob a odložil svůj pohřební rubáš. Ten mu pak sebral a rychle utíkal ke kostelu. Rytíř si toho ale všiml a začal ho pronásledovat. Zvoník rychle vběhl do kostelní věže. Pouze centimetry již dělily rytíře od zvoníka, kterému se na poslední chvíli podařilo rozezvučet zvon. Rytíř se proměnil v prach a zmizel.
Pověsti jsou krásné a při jejich vyprávění nám někdy běhá i mráz po zádech. Je však zajímavé, jak silný vliv mají i v dnešní přetechnizované době. Odváží se snad někdo na sušickém náměstí překročit kámen neštěstí?

Tento článek autora vyšel také na serveru novinky.cz : http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/klatovy/124-4448-kdo-prejde-pres-susicky-kamen-nestesti.html

Naše jarní putování Pošumavím symbolicky zakončíme nad Sušicí, která je právem považována za bránu Šumavy. Žižkův vrch (619 m. n. m.) poskytuje návštěvníkům jeden z nejkrásnějších pohledů na toto romantické město.

Sušice, která byla osídlena již v době pravěku, je zaklíněna mezi šumavské kopce a protnuta kdysi zlatonosnou Otavou. Kochat se pohledem na bránu Šumavy můžete nejen ze Svatoboru či na vrchu Anděla Strážce, dvou nejznámějších míst, ale nezapomenutelný pohled vám poskytne i Žižkův vrch, na jehož vrcholu se nachází téměř dva a půl metru vysoký litinový kalich.

K výročí úmrtí Jana Žižky
Žižkův vrch je název novodobý, který v roce 1924, u příležitosti pětistého výročí úmrtí slavného husitského vojevůdce, nahradil původní označení – Šibeniční vrch.

Ve stejném roce zde byl umístěn již zmíněný kalich, který za částku 4456 Kč zhotovila firma Leopold Schifauer, továrna na stroje, slévárna kovů a železa v Klatovech.

„Kalich byl upevněn na 3 metry vysoký zděný podstavec, jehož provedení bylo zadáno ing. R. Grabingerovi, staviteli v Sušici za 3200 Kč. Potřebný kámen, který byl vylámán přímo na tomto vrchu, dodala obec. Náklad na památník byl kryt z obecních příjmů a byla uspořádána i veřejná sbírka. Slavnostní odhalení kalichu se uskutečnilo 28. října 1924,“ uvádí se na stránkách www.susicebranasumavy.cz.

Bojovná Sušice
Uctění památky husitského vojevůdce Jan Žižky (1360-1424) se v Sušici neuskutečnilo náhodou. V době husitských válek totiž stála na straně Tábora a zemské jednotě se podřídila až po porážce husitů u Lipan v roce 1434. Sušičtí se tak účastnili například dobývání Švihova (1425), obléhání Plzně (1426) či hradu Zvíkov (1429).

O významnosti Sušice svědčí i fakt, že po ukončení husitských válek měla na sněmu, jehož vyvrcholením bylo vyhlášení tzv. kompaktát v Jihlavě roku 1436, své zástupce.

Po červené k červenému kalichu
Pokud se rozhodnete vydat na Žižkův vrch, čehož i přes značné stoupání rozhodně nebudete litovat, není to vůbec složité. Ze sušického náměstí je trasa dlouhá necelé dva kilometry a spolehlivé vás povede červená turistická značka – z náměstí do Mostní ulice, dále přes most do Dlouhoveské ulice kolem kostela sv. Felixe, pak odbočíte vlevo do ulice Pod Kalichem a po zhruba 200 metrech vpravo, kde již budete po polní cestě stoupat až na vrchol.

Nemusíte podávat žádné sportovní výkony, naopak je dobré se při závěrečném stoupání zastavit a ohlédnout zpět. V každé části kopce se vám naskytne jiný a vždy překrásný výhled na celé sušické údolí a okolní přírodu. Budete se obdivovat majestátnosti Svatoboru, vznešenosti kaple Anděla Strážce, ale i samotné Sušici, která se pod vámi rozevře do té nejpůvabnější krásy. Pak již stačí se posadit na lavičku pod červeně natřeným kalichem a nechat se unášet silou a magičností zdejší krajiny a přírody.

Tento článek autora vyšel také na serveru novinky.cz : http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/klatovy/124-10490-jarni-putovani-posumavim-susicky-kalich.html

Ve výšce 85 metrů nad Sušicí a 551 metrů nad mořem se nachází jedna z nejvýraznějších dominant Klatovska – barokní kaple Anděla Strážce, které se lidově říká Andělíček.

Vrch Stráž, kde stojí kaple, sloužil v minulosti jako strážní a pozorovací místo. Řeka Otava, která Sušicí protéká, byla totiž dlouhá staletí předmětem zájmu rýžovníků zlata.

Za všechno může had
Podle jedné z pověstí, které se k této oblasti vztahují, si na vrchu nad Sušicí hrál malý chlapec, jemuž se kolem nohy obmotal jedovatý had. Vystrašený hoch uviděl anděla, který se k němu sklonil a ochránil ho.

Sušičtí občané se pak z vděčnosti a na památku této události rozhodli na tomto místě vybudovat kostelík. Stavba byla dokončena v roce 1683 a později, v roce 1735, byly přistavěny ještě čtyři nárožní kaple, zasvěcené Máří Magdaleně, Panně Marii, sv. Janu Nepomuckému a sv. Floriánu.

Zákaz bohoslužeb
„Dokud potrvá královská Sušice, tak dlouho nad ní bude trůnit ve svém rozkošném stánku Anděl Strážce,“ je uvedeno na stránkách Římskokatolické farnosti v Sušici.

V roce 1791 byla však kaple uzavřena a bohoslužby zde zakázány. Byl to pozůstatek reformních kroků rakouského císaře Josefa II. K obnovení došlo až v roce 1799.

Poutní místo s překrásným výhledem
Lidé sem přicházeli v těžkých dobách a prosili Boha o pomoc a ochranu. Není tedy divu, že se Andělíček stal významným poutním místem, které je umocněno i nádherným výhledem na Sušici a šumavskou krajinu. Například v roce 1908 se na Andělíčku shromáždilo kolem deseti tisíc lidí.

„Poutních míst k Andělu Strážci není mnoho a sušický kostel je bezesporu nejvýznamnější v rámci celé České republiky,“ uvádí na svých stránkách farnost v Sušici.

Prohlédnout si kapli „zvenčí“ a kochat se nádherným výhledem můžete kdykoliv. To bohužel neplatí o zpřístupnění vnitřku kaple – do ní můžete zavítat pouze každý čtvrtek od června do srpna, kdy se zde konají bohoslužby, a první víkend v září při sušické pouti.

Tento článek autora vyšel také na serveru novinky.cz : http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/klatovy/124-2993-nejvyznamnejsi-poutni-misto-k-andelu-strazci-se-nachazi-nad-susici.html

Nad Sušicí, která je branou do klostermannovské Šumavy, se až do výšky 845 metrů nad mořem tyčí vrch Svatobor, který je díky své bohaté historii opředen tajemstvím a pověstmi.

Pohanská kněžka Vodolenka
V dávných dobách se měla o svatoborskou lokalitu starat pohanská kněžka Vodolenka, která byla mezi lidem velice oblíbena. Poblíž místa, kde byla pohřbena, vytryskl pramen, jehož voda byla údajně léčivá. Jenže tím pověst nekončí. Vodolenka se prý i v dnešní době zjevuje v noci za bouře, aby dohlédla na stará kultovní místa.

Záhadné nitro Svatoboru
S vodou souvisí i další pověst, která se mezi sušickými tradovala. Uvnitř Svatoboru má být obrovské podzemní jezero, které by v případě protržení zaplavilo celou Sušici. Je pravdou, že se jeho existence nikdy nepotvrdila. Znamená to ale, že se v této posvátné hoře skutečně neskrývá žádná jiná síla?

Nadprůměrná energie a oběti
Není pochyb o tom, že lidé již v období před naším letopočtem znali toto místo. Psychotronik Pavel Kozák knize Tajemná místa od Blaníku k Sušici uvádí: „Přímo v rozhledně, téměř v jejím středu je i svatoborský silový bod, nebo spíše rozhledna je postavena přímo na něm. Jeho energie je nadprůměrná a sloužil jako božiště nejspíš už na rozhraní neolitu a eneolitu, včetně zápalných obětí. Už mnohem dříve však sloužil Svatobor jako sídlo.“

Rozhledna
Již koncem 19. století byla na vrcholu Svatoboru postavena rozhledna, která se však postupně začala kvůli špatnému podloží naklánět (v roce 1926 byla vychýlena již o jeden metr). Není tedy divu, že bylo v roce 1934 rozhodnuto o jejím zbourání.

Hned ve stejném roce ale byla vybudována nová kamenná rozhledna, vysoká téměř 32 metrů a k jejímu zdolání musíte vystoupat po 182 schodech. Ale pohled, který se vám naskytne, opravdu stojí za to. Šumavu máte jako na dlani – Velký Javor, Poledník, Javorník, keltská hradiště Sedlo a Obří hrad, Kašperk a mnoho dalších dominant překrásné Šumavy.

Tento článek autora vyšel také na serveru novinky.cz : http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/klatovy/124-5042-svatobor-u-susice-skryva-tajemstvi-.html

U Otavy poblíž Sušice leží kámen se zvláštním nápisem a nacistickým symbolem. Kdo a proč ho zde vytvořil, zůstává záhadou.

Páteček je známé místo u Otavy. Lidé sem vyráží na procházky a další relaxační aktivity. Tomu, kdo je pozorný, jistě neujde jedna zvláštnost – na pravém břehu řeky je nenápadně umístěn kámen s nápisem a hákovým křížem.

Policejní pluk?
Na kameni je v horní části mezi letopočty 1940 – 1941 vyrytý hákový kříž. Další řádek obsahuje toto sdělení: REGB . SCHEMPP. Poslední údaj je „Insp. BRAND“.

Slovo REGB by mohla být zkratka pro Regiment (pluk) Böhmen, resp. Polizei-Regiment Böhmen, který byl součástí německé pořádkové policie (Ordnungspolizei).

V květnu 1939 dostal generálporučík ochranné policie Jürgen von Kamptz za úkol zformovat stálou policejní strukturu v Protektorátu.

„Původní operační skupiny byly v červnu 1939 přetransformovány na pluky, které zůstaly rozmístěné podle stejného teritoriálního principu… Do poloviny října se policejní útvary v podstatě vrátily k původní sestavě z července 1939. Její základ opět tvořily dva pluky ochranné policie, přejmenované na Policejní pluk ´Böhmen´ a Policejní pluk ´Mähren´,” uvádí Jan Vajskebr a Radka Šustrová v článku Německá bezpečnostní opatření v Protektorátu Čechy a Morava na začátku války.

Co znamená slovo Schempp?
Slovo Schempp ve slovníku nenajdeme. Přes internet nelze ani dohledat souvislost s 2. světovou válkou, až na jednu výjimku.

Pokud zadáme toto slovo do vyhledávače, dostaneme se až na webové stránky www.schempp-hirth.com. Zde získáme zajímavou informaci, že jistý Martin Schempp, který se narodil v roce 1905 ve Stuttgartu, založil v roce 1935 v německém Göppingenu továrnu na výrobu sportovních letadel. Za války pak byla výroba zcela podřízena vojenským potřebám, kdy byly produkovány součásti pro letadla zn. Messerschmitt. Tato informace však zřejmě nebude mít se samotným nápisem na kameni nic společného.

„Schmepp“ tedy může být symbolické označení pluku, což se běžně dělalo nejen v nacistických ozbrojených složkách.

Dobové prameny mlčí
Pokud budeme procházet protektorátní tisk, jako například České slovo či Venkov, nenajdeme žádnou zmínku o tom, že by se zrovna na tomto místě odehrálo něco významného. Stejná je situace i v případě Pamětní knihy města Sušice z let 1935 – 1943.

„O jeho původu a důvodu zhotovení není z oficiálních zdrojů nic známo. Podle neověřených informací ho museli do tvrdého kamene vyrýt podle nákresu důstojníků SS váleční vězni na upomínku vojenského triumfu třetí říše nad Československem,“ uvádí kniha Památky města Sušice.

Tato verze se jeví jako pravděpodobná, ovšem trochu do ní nezapadá letopočet 1940-1941. Jaký by měl význam? Lze pochopit, že by autor nechal vyrýt datum zhotovení desky. Toto časové rozpětí by však nasvědčovalo tomu, že v těchto místech mohla v uvedeném období pobývat nějaká jednotka, spadající pod Polizei – Regiment Böhmen. Nebo je snad skutečnost úplně jiná?

Tento článek autora vyšel také na serveru novinky.cz : http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/klatovy/124-28239-zahadny-napis-na-kameni-nedaleko-susice-ceka-na-rozlusteni.html

Nad malebným a romantickým městem Sušice se v nadmořské výšce 727 metrů nachází vrch Kalovy, kam v dobách před rokem 1989 byl vstup přísně zakázán, neboť zde byl utajený vojenský prostor.

Každý, kdo jel před rokem 1989 po silnici ze Sušice na Strašín, si asi po dvou kilometrech nemohl nevšimnout, že v hustém lese po pravé straně se najednou vynořilo oplocení a výstražné cedule „Vojenský prostor, vstup zakázán“.

Zničil by výbuch Sušici?
Mezi lidmi se tehdy šuškalo, že celý kopec přetvořili vojáci k obrazu svému a vybudovali zde podzemní bunkry a obrovské muniční sklady. Bylo tam údajně skladováno tolik munice, že při jejím výbuchu by kamení zasypalo půl Sušice, říkalo se mezi sušickými občany.

„Byl to divizní muniční sklad, který nebyl příliš rozlehlý. Byla tam skladována pouze lehká pěchotní munice,“ uvedl osmdesátiletý podplukovník ve výslužbě, který si nepřál být jmenován. „Munice pro těžší zbraně a tanky byla uschována na jiném místě,“ dodal.

Panelová cesta a strážní domek
Co se tedy z bývalého vojenského prostoru dochovalo? Samozřejmě typická panelová cesta, která umožňovala vozidlům bezpečný výjezd a sjezd kopce.

Strážní domek se nachází asi 200 metrů od silnice, po levé straně panelové cesty. Proti němu stála budova, po níž zůstala pouze základová deska. Pravděpodobně se jednalo o zázemí pro obsluhu skladu. V trávě najdete i železobetonové zátarasy.

Asi sto metrů nad strážním domkem je největší dochovaná budova, kde probíhalo nakládání či vykládání munice. Jsou zde patrné zbytky ramp a celkem šest dvoukřídlých dveří, které jsou bohužel uzamčené.

Kdo pečetil poslední?
Jenomže to není zdaleka všechno. Pod ochranou stromů a uměle navýšených valů se nachází další budova, která byla nejlépe skryta a objeví ji pouze zkušený pozorovatel.

Na střeše jsou zbytky dřevěných kůlů, které zřejmě nadzvedávaly maskovací síť, zabraňující případnému odhalení ze „vzduchu“. Pokud bylo něco důležitého ukrýváno v tomto prostoru, tak bylo právě zde.

Budova je rovněž uzavřena a u dveří je možné se na kovové ceduli dočíst, že pro pečetění mohly být použity pouze dvě pečetě s čísly 047791 a 065230, jejímiž majiteli byl pprap. Freund, por. Frodl. Datum posledního pečetění je 13. 4. 1988.

Překrásný výhled, studánka a zajímavé kameny
V současné době můžete bez omezení prochodit nebo projezdit na kole celý vrch Kalovy. Na jednom místě si tak můžete vychutnat i nádherný výhled na část Sušice, majestátně chráněnou Svatoborem.
Najdete zde i studánku, u které někdo zanechal hrneček pro žíznivého poutníka. Je nenápadná a přitom půvabná.

Jinde zase objevíte vyčnívající skálu, která je součástí jakéhosi kamenného kruhu. Při troše fantazie si dokážeme představit, že někdy v dávné minulosti zde byly vykonávány pohanské bohoslužby a možná i oběti.

Kopec Kalovy tedy není jenom bývalý vojenský prostor, kdysi zahalený tajemstvím, ale i kus krásné šumavské přírody, které se zde můžete plně oddat a nasávat její sílu.

Tento článek autora vyšel také na serveru novinky.cz : http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/klatovy/124-10891-za-tajemstvim-sumavskych-kopcu–kalovy.html