Nadmořská výška pouhých 664 metrů poskytuje výhled na vzdálené šumavské kopce i do vnitrozemí.

Celoročně přístupná rozhledna se nachází na vrchu Kbíl mezi obcemi Švejcarova Lhota a Libětice. Pokud se rozhodnete ji navštívit, můžete využít nenáročnou a krátkou trasu z rozcestí Pod Kbílem (po žluté značce).

Ocelová konstrukce

Výška telekomunikační věže, která slouží zároveň jako rozhledna, je 42 metrů, a 150 schodů vás přivede k vyhlídkovému ochozu ve výšce 27 metrů.

Je však nutné podotknout, že ocelová konstrukce je sice pevná a stabilní, avšak pod sebou budete mít po celou dobu pouze kovové rošty, které mohou některým lidem působit problémy (závrať, pocit strachu). Je tedy lepší se nedívat pod sebe nebo se raději tohoto výstupu vzdát.

Šumavské tisícovky

Každopádně výhled, který se před vámi otevře z vyhlídky, je nádherný. Obdivovat například můžete téměř 30 kilometrů vzdálený Boubín (1 362 m n. m.), Bobík (1 260 m n. m.), Libín (1 093 m n. m.), západním směrem pak Javorník (1 066 m n. m.) či Ždánov (1 065 m n. m.).

Rovněž vnitrozemí nabídne zajímavé pohledy. Několik kilometrů vzdálené Strakonice budete mít jako na dlani a jistě vám neuniknou ani mohutné chladící věže jaderné elektrárny Temelín, chrlící páru.

Tajemný dolmen

Od věže se můžete vydat k zvláštnímu kamennému uskupení – na dvou balvanech leží třetí a uprostřed je chodbička, kterou bez problémů proběhne pes.

„Existují 2 domněnky o jeho vzniku. Zastánci dolmenu jako díla přírody vysvětlují jeho vznik přirozenou cestou zvětráváním a posunem rulových skal. Obhájci lidského výtvoru této formace lidmi v pravěku argumentují přesnou orientací mezery pod kamenným stolem ve směru západ – východ. Jsou to zejména ti, kteří mají senzibilní schopnosti a tvrdí, že místo je aktivní a je liniově propojeno s několika energetickými body v okolí včetně nejsilnějšího, kterým je Boží kámen,“ uvádí se na stránkách www.sumavanet.cz.

Poutní kostel

Tím však vaše putování nemusí skončit. Za návštěvu stojí i nedaleký Kraselov, kam se dostanete po žluté značce. Jde o příjemnou procházku přes Švejcarovu Lhotu.

Nad Kraselovem pak vyniká poutní kostel sv. Anny, postavený v roce 1682 na popud Jana Ignáce Dlouhoveského, který pocházel ze staré šlechtické rodiny a studoval v Praze u jezuitů.

„Po svém vysvěcení na kněze se stal v r. 1665 děkanem v Německém (Havlíčkově) Brodě, poté kanovníkem ve Staré Boleslavi. R. 1667 farář hlavního pražského kostela staroměstského. Kanovník a později i probošt svatovítské kapituly. Od r. 1679 světící biskup a gen. vikář pražské diecéze,“ uvádí se na informační tabuli.

Zvon skončil v Německu

Válečná mašinérie zasáhla i tento kostel. Před koncem druhé světové války byl odvezen zvon pro potřeby válečného průmyslu. Naštěstí k jeho zničení nedošlo a byl nalezen v Německu, odkud byl později vrácen.

V roce 1957 pak byla provedena generální oprava kostela a ambitů. Socha sv. Anny, kterou nechal zmiňovaný Jan Ignác převézt z kostela sv. Apolináře v Praze, je nyní umístěna v depozitáři biskupství. V roce 2010 pak byla provedena oprava obytné části, posvěcená a pojmenována v roce 2011 jako Dům svatého Jáchyma.