Podle legend byl v dávných dobách obývaný obry, později bájnými Kelty a v novodobé historii vojáky, kteří využili jeho skvělou polohu a nadmořskou výšku přes 900 metrů pro vybudování hlásky.

Celoročně otevřená rozhledna

Řeč je o Sedle, které se rozprostírá nad malou obcí Albrechtice, v níž se nachází jedna z nejstarších sakrálních staveb této lokality – kostel Panny Marie, sv. Petra a Pavla.

Sedlo, na kterém Keltové za využití přírodních útvarů vybudovali opevněné hradiště, je hojně využívaným turistickým cílem, nacházejícím na červené turistické značce, propojující Sušici, rozcestí pod hradem Kašperk, Ždánov a Královský kámen poblíž Javorníku.

Většina návštěvníků volí krátkou a nenáročnou stezku z parkoviště, které je poblíž kostela. Necelé dva kilometry mírného stoupání se dá bez problémů zvládnout i s malými dětmi. Na vrcholu se pak nachází téměř třicet metrů vysoká rozhledna, dostavěná v roce 2009. Nabízí impozantní výhled na šumavské dominanty – Poledník, Roklan, Huťská hora, Popelná hora, Javorník a další. Nechybí však ani hrad Kašperk, založený Karlem IV. k ochraně této části Šumavy.

Jeskyně nebo tajná chodba?

Pokud si však chceme vychutnat zdejší atmosféru, je dobré od rozhledny pokračovat dále. Mohutné kameny a skály prošpikované vzrostlými stromy nás přivedou do pohádkové krajiny. Najednou máme pocit, že jsme se ocitli zcela jinde.

Pozorný cestovatel jistě objeví malou kamennou pyramidu a nedaleko od ní vstup do nevelké jeskyně. Nebo snad nejde o jeskyni?

„Na severní straně Kašperských Hor zase byly zaznamenány indicie tajné podzemní chodby ústící do blízkého hradu Kašperk, ale dál do Sušice je na trase zaznamenáno více náznaků různorodých podzemních chodeb, které snad patřily jednotlivým, dnes už převážně zaniklým tvrzím. Nejpravděpodobnější jsou náznaky podzemní chodby ve směru Nový Dvůr, Klepačka, Humpolec, Albrechtice,“ uvedli Miloš Štraub a Jitka Lenková v knize Tajemné podzemí.

Obětiště

Pravěký člověk věřil v bohy, s kterými se snažil komunikovat různými způsoby, a to s cílem naklonit si jejich přízeň. Na posvátná místa přinášel dary, ale výjimkou nebylo ani provádění obětí.

„Kousek za sedelským průsečíkem linií je jihovýchodní brána hradiště a vpravo od ní pod přírodní skálou s jeskyní, která je součástí opevnění, je místo, jež sloužilo jako obětiště. Nešlo tu však o lidské oběti,“ uvedl psychotronik Pavel Kozák v knize Tajemná místa od Blaníku k Sušici.

Vnitrozemí jako na dlani  

Opatrně procházíme mezi skalami (povrch je za vlhkého počasí velice kluzký), až dorazíme na kraj lesa. Po levé straně se před námi objeví paseka s vyčnívajícími kameny a skalními útvary. Vydáme se k nim a po několika desítkách metrů nás uchvátí úžasný výhled hluboko do vnitrozemí.

Pokud je nám venkovní teplota nakloněna, nejlepší, co můžeme udělat, je posadit se a jenom se rozhlížet. Ani po patnácti minutách se nemůžeme odtrhnout a naše oči budou neustále zkoumat blízké i ty nejvzdálenější body. Kolem nás se rozprostře klid umocněný mohutným strážcem za našimi zády – hradem Kašperk.

Je obdivuhodné, jak tehdejší lidé dokázali bez jakékoliv techniky najít pro své hradiště takové místo, jakým je Sedlo. Kdo nebo co jim pomohlo vytipovat zrovna tuto lokalitu? To se asi již nikdy nedozvíme. Můžeme ale vnímat krásu, která nás tady všude obklopuje a vnáší do našeho nitra tak potřebnou pohodu a vyrovnanost.