Author Archives: webadmin

Jedna z nejkrásnějších středověkých sakrálních staveb v jihozápadních Čechách ukrývá tajemství

by

Nedaleko Sušice, v sousedství hradu Rabí se nachází obec Nezamyslice, která se může pochlubit opravdovým skvostem – kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Břevnovský klášter

Historie Nezamyslic, které byly součástí rozsáhlého újezdu, sahá hluboko do období středověku.

„Břevnovští opati zde dali vystavět na místní poměry velký kostel, podle něhož se vesnici ve 14. století říkalo Bílý Kostel – Alba ecclesia. Jméno Nezamyslice se vysvětluje jako ´ves lidí Nezamyslových.´ V držení břevnovských benediktýnů zůstaly Nezamyslice až do roku 1420. Do té doby také klášter dosazoval na zdejší faru členy svého řádu,“ uvádí se na stránkách Místní akční skupiny Pošumaví (www.masposumavi.cz ).

Podle psychotronika Pavla Kozáka (Tajemná místa Pošumaví) je zjevné, že právě benediktini umísťovali alespoň některé své kláštery a kostely na velmi významných energetických místech a linií. Kostel v Nezamyslicích je například propojen s Březníkem, kde měl poustevnu sv. Vintíř.

Neznámá svatyně

Ve starší literatuře se můžeme dočíst, že kostel byl založen po polovině 13. století, přičemž z této doby se dochovala románská věž se sdruženými okny ve třetím patře (např. ABC kulturních památek Československa, Panorama, 1985).

„….během první poloviny 14. století vyrostl na místě starší, blíže neznámé svatyně v Nezamyslicích kostel téměř dnešního půdorysného rozsahu nejspíš s polygonálně ukončeným kněžištěm opatřeným po obvodu opěráky a s věží na severní straně. Průzkum a rekonstrukce jednotlivých stavebních etap kostela vyloučily předpoklad, že severní věž je románského původu. Někdy v druhé polovině 14. století byla do jihozápadního koutu chrámové lodi vestavěna věž, jejíž účel není zatím docela jasný, a při tom byl upraven západní štít kostela. V období mezi lety 1390 – 1400 vyrostlo nové kněžiště na půdorysu rovnoramenného kříže,“ uvedl Roman Lavička v článku Nový pohled na stavební vývoj kostela Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích (Památky západních Čech, 2015).

Vraždění u kostela

V době třicetileté války se v Nezamyslicích údajně objevilo šest vojáků, kteří se rozhodli přenocovat před kostelem. V noci přepadli kolemjdoucí. Muže zabili a ženu vážně zranili – měla několik bodných a sečných ran.

Pomoci se však v následujících dnech od nikoho nedočkala. Hladová a vyčerpaná se chodila do kostela modlit k Panně Marii. A uzdravení na sebe nedalo dlouho čekat.

 

Templářská socha?

O významnosti Panny Marie nezamyslické svědčí i skutečnost, že byla vyobrazena na zastavení Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi.

„Relace z roku 1676 a 1700 hovoří o soše madony jako o zázračné. V relaci z roku 1676 je původ sochy spojován s templáři, jejichž klášter prý ležel nedaleko kostela, jak prozrazují dosud dochované základy,“ uvedl historik umění Jan Royt v kapitole s názvem Poutní místa na Šumavě, která je součástí rozsáhlé publikace Šumava – příroda-historie-život.

Zdroj: Novinky.cz, rubrika Cestování, autor Jan Kaše

V okolí zmizelé šumavské vesnice si lze vychutnat krásu šumavských kopců

by

Rozhlehlé louky, překrásné výhledy a také trocha nepříliš lichotivé historie. Tak lze charakterizovat část Šumavy, kam příliš lidí nezavítá.

Dříve zalidněná

Pokud se chcete vydat do míst, kde v nadmořské výšce kolem 900 metrů po staletí stávala vesnice Milov, můžete vyrazit po úzké silničce z Nicova směrem na Popelnou. Modrá turistická značka vás spolehlivě navede na polní cestu a procházku vám zpříjemní výhled na Javorník.

„Skutečně téměř až do konce 30. let 20. století byla Šumava zalidněná, políčka obdělávaná a vypásána v potu tváře a při nesmírné dřině, selské lesy chráněny jako oko v hlavě a dědictví budoucím generacím, cesty udržované, krajina kultivovaná,“ uvedl v předmluvě knihy Tenkrát na Šumavě Jiří Pokorný.

Hlavní cesta z Kašperských Hor

A Milov (nebo také Millau) nebyl co do zalidnění výjimkou. V 19, století zde údajně v patnácti staveních žilo přibližně 150 lidí, později se jejich počet ještě zvýšil.

„Milov ležel na staré cestě Kašperské Hory – Vimperk a až do doby kolem roku 1845 jím procházela veškeré doprava mezi oběma středošumavskými městy. Nová silnice pak vedla jinudy a tak Milov zůstal zcela stranou jakéhokoliv většího ruchu,“ dočteme se na informační tabuli.

Obdélníková náves se rozkládala kolem cesty. Nechyběla kaple s cibulovitou střechou a malou zvoničkou.

Zbyl jen pomník

„Před Javorníkem, který měl rovněž kolem 1000 metrů nadmořské výšky, ležela na jižním jeho svahu obec Nicov, k níž jsme my, Milovští, patřili. Byl tam i náš farní kostel a vedle něj naše obecná škola. Nicov neměl víc než 25 domů a nebyl tedy vlastně o nic moc větší než moje rodná ves,“ popsal Rudolf Gerhart, který se 24, srpna 1933 v této obci narodil (zdroj: www.kohoutikriz.org).

Po válce bylo zdejší německé obyvatelstvo odsunuto (uvádí se 730 lidí), čímž došlo k vylidnění a postupnému zániku této šumavské obce. Asi definitivní tečkou byl odstřel kaple v roce 1958. Dnes je obec připomínána malým pomníčkem v místě, kde kaple stávala.

Výhled z okolních luk

Kousek od pomníku se vám otevře impozantní výhled na šumavské vrcholy – Březník, Můstek, Hamižná, Javorná, Velký a Malý Prenet a mnoho dalších. K jejich identifikaci vám pomůže zde umístěný plánek. Velká škoda, že tady není lavička, na které by člověk vydržel dlouho sedět a obdivovat tu krásu.

Rozhodně se vyplatí navštívit i louku nad zaniklou obcí. Klid, který se kolem vás rozprostře, umožní vnímat a nasávat úžasnou atmosféru místa, kde dříve žili a pracovali lidé. A jestli budete mít zájem se dále procházet, modrá značka vás dovede až do Kašperských Hor.

 

Zdroj:

www.novinky.cz  (rubrika Cestování)

 

 

 

Dětský domov v Kašperských Horách uvítá každou pomoc

by

zdroj: https://www.novinky.cz/vase-zpravy/clanek/detsky-domov-v-kasperskych-horach-uvita-kazdou-pomoc-40318385

Dětský domov v Kašperských Horách uvítá každou pomoc

Nouzový stav, uzavření škol, zákaz mimoškolních aktivit, zákaz volného pohybu. Děti i zaměstnanci dětského domova obdivuhodně zvládají náročnou situaci, ale bez pomoci to jde jen těžko.

Dětský domov v Kašperských Horách má celkem tři pracoviště (Kašperské Hory, Sušice a Chanovice), v nichž je v současné době umístěno 48 dětí, a to v tzv. rodinných skupinách (několik dětí různých věkových kategorií sdílí „byt“).

Dvanáctihodinové směny i příprava oběda

Uzavření škol samozřejmě značně zkomplikovalo provoz domova, protože o děti se nyní musí 24 hodin starat pouze vychovatelé a další zaměstnanci. Z šestihodinových směn se přešlo na dvanáctihodinové, což je samozřejmě velice náročné.

„Změnil se denní rozvrh v rodinných skupinách – po ranní hygieně, snídani a úklidu pokojů následuje učení – plnění úkolů od učitelů. Vezmeme-li si modelovou rodinnou skupinu – 2 předškolní děti, 2 děti mladšího školního věku, 2 děti staršího školního věku a 2 učně či studenty, je to ´hukot´. Na pracovištích v Sušici a v Chanovicích musí ještě vychovatelé uvařit oběd. Žádní studenti pedagogických škol ani učitelé ze škol, které děti v běžném režimu navštěvují, neprojevili o pomoc v dětském domově zájem,“ řekla trochu zklamaně ředitelka Marie Kučerová.

Pomáhá internet i televize

Děti zatím zvládají celou situaci až obdivuhodně. K učení přistupují zodpovědně, a to dokonce i ty, které ve škole mívají problémy. Trochu náročnější to bylo u starších dětí, které dlouho nemohly pochopit náhlá omezení, hlavně volný pohyb mimo domov.

Velkou popularitu získal pořad UčíTelka, který běží každý všední den od 9.00 hod. na ČT2. Děti mají volný přístup k internetu – v každé rodinné skupině je k dispozici počítač a připojení. Mohou tak komunikovat se svými kamarády, příbuznými a učiteli.

Problém s rouškami

„Zpočátku jsme měli problém s rouškami a dezinfekčními prostředky. Krajský úřad nám zajistil textilní roušky z klatovské firmy UNITEX PROFI s.r.o., tety i s dětmi v pobočce v Sušici sedly k šicím strojům a část roušek také ušily, roušky pro malé děti nám poslaly hasičky z Albrechtic, paní Kadlecová z Kašperských Hor a paní Koubová ze Sušice,“ uvedla ředitelka dětského domova.

Dezinfekci na podlahy a další plochy se podařilo zakoupit a část poskytl i Plzeňský kraj, který je zřizovatelem domova.

Chybí antibakteriální gely a rukavice

„Jediné, čeho máme málo, jsou antibakteriální gely – asi 10 kusů nám přivezli dobrovolníci z Hromové party Tomáše Slavaty. Kromě gelů dovezli ještě stolní hry pro děti a sladkosti. Z hotelu Horizont ze Železné Rudy nám darovali ovoce a zeleninu pro děti. Uvítali bychom gumové rukavice – těch spotřebujeme hodně,“ sdělila Marie Kučerová.

Domov musí také zakoupit tři sušičky prádla, aby zajistili hygienické podmínky, protože sušení oblečení pro všechny děti na jednom místě není možné.

Dětský domov v Kašperských Horách uvítá každou pomoc. Nebuďme a lhostejní a pomozme dětem a také těm, kteří se o ně neúnavně starají, mnohdy na úkor svého volného času.

 

Sloužil tajemný vrch nad šumavskými Rozsedly k léčení?

by

Nedaleko Sušice se v malebném údolí ohraničeném mohutným šumavským masivem nachází malá obec s výraznou dominantou – kaplí sv. Antonína. K čemu ale v dávné minulosti toto místo sloužilo?

Zvláště v zimním období je ze silnice Sušice – Strašín kaple velmi dobře viditelná a vzhledem k své poloze na první pohled zaujme.

Po kamenných schodech

„V samotné obci je několik stavení staršího data a nejzajímavější památkou místa je kaple sv. Antonína. Nachází se v lesoparku na návrší severně od obce. Ze vsi sem vede kamenné schodiště, na které navazuje travnatá stezka. Kaple byla postavena v roce 1836,“ dočteme se na stránkách www.turistika.cz.

Při cestě nahoru budete míjet obrovský kámen, který působí jako mohutný strážce zdejšího tajemství. U kapličky si pak můžete vychutnat překrásnou atmosféru, umocněnou klidem a úžasným výhledem nejen na samotné Rozsedly a blízké okolí, ale i vzdálenější lokality.

Hrad Rabí, poutní místo i tajemný Javorník

Směrem do vnitrozemí se nám otevře pohled na hrad Rabí, který za jasného počasí září jako perla.

Když se otočíme opačně, uvidíme významné poutní místo – strašínský kostel, u něhož se údajně nachází otisk prstu Panny Marie s léčivou vodou.

Nad ním se pak zvedá bájný a tajemstvími opředený Javorník, kde se mimochodem rovněž nachází kaple zasvěcená sv. Antonínu, ovšem postavená až ve 20. století.

Na stránkách www.catholica.cz se dočteme, že sv. Antonín byl kromě jiného i patronem snoubenců, manželů a rodin a vzýván byl za šťastný porod i proti neplodnosti, horečce, při hledání ztracených věcí, proti dobytčímu moru, pekelným mocnostem i katastrofám a jako pomocník v nouzi.

Pravěká svatyně k léčení?

Mnozí badatelé se domnívají, že většina sakrálních staveb se nachází na místech bývalých pohanských svatyní, které mohly sloužit k nejrůznějším účelům.

„Lesy a hájové, posvátná místa pohanských schůzek a obětí, se zasvěcenými stromy, skalami, studánkami a prameny, byly ještě dlouho po rozšíření křesťanství u jednotlivých národů podle starodávných názorů bájeslovných oživeny bytostmi nadpřirozenými, byly předmětem zbožné úcty, kamž lid potajmu chodíval vzývat starých božstev podle tradic zděděných po předcích,“ uvedl Čeněk Zíbrt v roce 1895 v díle Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku.

K lokalitě s kaplí sv. Antonína v Rozsedlech vyslovil zajímavý názor psychotronik Pavel Kozák: „Má tvar protáhlého plochého návrší, ze kterého se teprve zvedá kuželovitý vrchol s kapličkou. Ten připomíná leccos, jen ne přírodní geologický útvar… Dávno před křesťany se zde konaly obřady a léčily nemoci.“ (Místa působení, 1997).  

Pokud toto nenápadné místo navštívíte, určitě nebudete litovat. Odcházet budete uvolněni a pozitivně naladěni. Možná je to dáno klidem a výhledem na okolí, ale možná také něčím, kvůli čemu sem lidé v dávných dobách chodili a co zde nacházeli.

 

zdroj: https://www.novinky.cz/vase-zpravy/clanek/slouzil-tajemny-vrch-nad-sumavskymi-rozsedly-k-leceni-40308558

Ukrývala se nad šumavským Zuklínem pravěká observatoř?

by

Článek na Novinky.cz

https://www.novinky.cz/vase-zpravy/clanek/ukryvala-se-nad-sumavskym-zuklinem-praveka-observator-40307163    

Okolí Zuklína poskytuje návštěvníkům hned několik nevšedních zážitků. Louky vám naservírují překrásný výhled, od kterého se nebudete moci odpoutat. A okolní lesy, mnohdy ponuré až strašidelné, zase nabídnou trochu tajemna, které sahá hluboko do historie.

Podivné kameny

Budete-li se toulat po okolních lesích, jistě neuniknou vaší pozornosti kameny různých tvarů a velikostí. Bohužel jejich původní uspořádání bylo lidskou činností narušeno a tak většinou nemáme možnost sledovat, jak byla tato lokalita „osázená“ v období před nástupem křesťanství, kdy právě kameny sehrávaly v životě tehdejších lidí důležitou roli.

„Naši předkové – v podstatě po celém světě – uměli užívat kámen v souladu s přírodními silami… Menhiry byly vztyčovány všude, kde lidé žili a měli za svou přírodní filozofii,“ uvedl psychotronik Pavel Kozák v knize Tajemná místa od Blaníku k Sušici.

Jiří Bílek v knize Kam odešli naši Keltové? uvádí, že menhiry byly vztyčovány zcela promyšleně.

Větrný kámen

Pokud budete pátrat důkladně, na jeden takový kámen-menhir narazíte. Je velice zvláštní svým tvarem, celkovým umístěním i jeho bezprostředním okolím.

„Asi tak 300 metrů jihovýchodně od osady Zuklín se nachází další menhir – takzvaný Větrný kámen. Je vysoký kolem 190 centimetrů, jeho půdorys má tvar trojúhelníku (při pohledu z různých stran vypadá dost odlišně). Kámen je navíc součástí jakési svatyni, ohraničené kamenným valem. Zhruba uprostřed valu lze rozeznat vchod se dvěma nápadnými kameny. Na okraji lesa je také větší množství kamenů v podobě valu, ty sem ale zřejmě byly svezeny až v novověku z přilehlého pole. Místo působí dost ponurým dojmem – zprávy o negativní energii, která se ve svatyni prý nachází, zřejmě mají své opodstatnění,“ dočteme se na webových stránkách www.menhiry.mysteria.cz.

Předpovídal počasí?

K čemu ale sloužil tento menhir, jehož jedna ostrá hrana směřuje přesně na východ? Podle některých badatelů mohly vztyčené kameny sloužit nejen k náboženským rituálům, ale také k léčení nebo jako zdroj energie. Ovšem některé teorie přisuzují těmto záhadným „stavbám“ i další funkce – například astronomickou či věšteckou.

„Menhir zvaný Větrný kámen stojí ve spodní části údajné pravěké svatyně staré několik tisíc let, kde se provádělo věštění počasí a lidé se zde harmonizovali s živou přírodou,“ uvádí se na www.hrady.cz.

Když budete Větrný kámen chvíli pozorovat, tak při troše fantazie na něm uvidíte postavu přicházející od východu, a jistě vás zaujme i podivný výčnělek. Samozřejmě jde s největší pravděpodobností o hříčku přírody. Ovšem ne všechno je pouze dílem přírody. Vedle menhiru se nachází jakýsi kamenný základ ve tvaru obdélníku. Pozůstatek nějaké stavby? Jaké? A k čemu vlastně sloužila?

Jistě stojí za zmínku, že Větrný kámen má ještě další „společníky,“ kteří se nachází nedaleko – Sluneční a Měsíční kámen.